JAKÉ JMÉNO LZE DÍTĚTI V ČR ZVOLIT?
1. Jaké jméno lze dítěti v ČR zvolit?
Podle jazykového výkladu matričního zákona č. 301/2000 Sb. lze zvolit pro zápis do matriky jakékoliv existující jméno (tedy i takové, které není v kalendáři). Jméno lze zapsat v jeho základní, spisovné podobě. Týká se nejen jmen českých nebo u nás zdomácnělých, ale i jmen méně obvyklých a cizojazyčných.
U českého ani u cizího jména ovšem nelze v souhlase s našimi zákonnými směrnicemi zvolit tvar zdrobnělý (Zdenička), domácký (Kuba) či zkomolený. Nelze také zapsat chlapci jméno ženské a děvčátku mužské. Zvolené jméno musí vycházet z konkrétního pravopisného systému jazyka, z něhož je jméno vybráno. I pravopis cizích jmen je tedy dán a zachycen v slovnících jmen konkrétních jazyků – nelze jej tedy upravovat. Jinak řečeno, buď se zapisuje české jméno Jan, ale lze zvolit i jeho anglický ekvivalent John, italský Giovanni atd.
2. Co mají rodiče dělat, když chtějí dát dítěti neobvyklé jméno?
Pokud rodiče vyberou pro dítě jméno, které není uvedeno v matriční příručce „Jak se bude vaše dítě jmenovat“, obsahující přes 11000 jmen českých a cizojazyčných, a to i orientálních, je nejvhodnější se obrátit s dotazem na možnost volby takového jména na rodnou matriku, která bude dítě zapisovat.
Nenajde-li matrikářka požadované jméno a má pochybnosti o zvoleném jméně, může podle zákona doporučit rodičům, aby požádali o jeho /pravopisné) ověření soudní znalkyní. Při znaleckém jazykovém ověřování existence oficiální podoby jména a jeho pravopisu se používají speciální cizí slovníky osobních jmen vydané pro jednotlivé jazyky evropské i mimoevropské, dále pravidla přepisu z jazyků užívajících jiného písma než latinky a další odborné materiály, popř. též vyjádření odborníků na speciální (orientální apod.) jazyky či oblasti. Pravomoc rozhodnout o zápisu ovšem přísluší matrice.
3. Lze dát dítěti dvě samostatná jména?
Naše zákony umožňují zapsat občanům ČR dvě samostatná jména. Pro jejich zápis platí stejné zásady jako pro zápis jména jednoho. Musí tedy jít o základní, jazykově, tedy i pravopisně ověřenou existující podobu jmen. Nevylučuje se kombinování jmen různého původu. Např. u rodičovských dvojic, v nichž jeden z rodičů pochází z Afriky či z jiného neevropského kontinentu, je běžné, že první jméno dítěte bývá voleno z jazyka evropského a druhé z místa, odkud cizí rodič pochází – tak vznikne např. zápis Christopher Bahari (svahilské jméno). Nevylučuje se ani zápis ověřených podob tzv. zdvojených jmen užívaných ve funkci jména jednoho, tj. psaných se spojovníkem, která jsou běžná ve francouzštině a některých germánských jazycích. Zapisuje se např. Jean-Paul a jeho český ekvivalent Jan-Pavel nebo Jeanne-Camille a její ženský ekvivalent Jana-Kamila.
4. Lze vytvářet nová jména?
Z jazykového výkladu zákonů platných v různých evropských jazycích i u nás vyplývá, že dítěti se zapisuje jméno doložené, užívané jako jméno. S novým vytvářením jmen se tedy nepočítá. Repertoár jmen se doplňuje oživováním jmen starých (Háta, Perchta), přejímáním jmen z cizích jazyků a osamostatňováním původem domáckých podob jmen, které ztratily již své cizové zabarvení – např. Magda, Naďa, Mirek, z cizích jsou to např. Teo, Nick, Bastian (ze Sebastiana), Rita, Bea (z Beáty) apod. Občas se stává, že nějaké literární jméno, tj. vymyšlené autorem díla, se začne užívat – to byl případ jmen Vanesa (z románu J. Swifta) a Jesika (z Shakespearova dramatu), která se dostala do slovníků jmen.
5. Která neobvyklá jména byla ověřena?
Neobvyklá jména jsou nejčastěji volena pro děti, jejichž maminkou je občanka ČR a otec pochází z odlišné jinojazyčné oblasti a dítěti chce dát jméno podle rodinných, náboženských apod. zvyklostí. Z mužských jmen byl např. nedávno ověřen muslimský Zineddine, angloamerický Hamilton a japonský Takuya, z ženských jmen senegalská Goumba, turecká Nihal či židovská, původem hebrejská Jemima. Pro zápis např. nebylo doporučeno pravopisně neexistující ženské jméno Mylada či mužské jméno „Stýf“ (jde o výslovnostní podobu jména Steven).
6. Lze zvolit také jméno, které není v kalendáři?
Při výběru jména bývá pro mnoho rodičů základní pomůckou kalendář. Bohatý výběr a inspiraci najdou ve výše zmíněné knize M. Knappové nazvané „Jak se bude Vaše dítě jmenovat“ (Praha 2006). Jako jazykovou příručku knihu užívají i matrikáři.
7. Některé problémy kolem jmen
U některých rodičů se obdiv k určitým reáliím či osobám realizuje i volbou jména. Neobvyklá cizí jména ovšem mohou v českém prostředí působit problémy, je např. otázka, zda chlapeček Damon, pojmenovaný podle automobilového závodníka Damona Hilla – bude se svým jménem spokojen. Problémy v českém prostředí asi bude působit jak pravopis tohoto jména, tak i jeho výslovnost.
Pokud rodiče zvolí pro dítě neobvyklé jméno, marně se budou shánět po tom, kdy má slavit svátek. Oporu nenaleznou ani v cizích kalendářích – v nich se jména obvykle neuvádějí. V mnoha západoevropských zemích je totiž zvykem slavit jen narozeniny, nikoli jmeniny.
Autor: PhDr. Miloslava Knappová, CSc.